Je 22. minuta úterního zápasu St. Louis proti San Jose a útočník hostů, Brent Burns, si najíždí zpoza brány a z bezprostřední blízkosti prostřeluje brankáře Haláka. Kromě českého útočníka Tomáše Hertla si připsal gólovou asistenci i Joe Thornton. Kromě toho, že si „Jumbo“, jak fanoušci přezdívají Thorntonovi, připsal přihrávku na rozhodující gól zápasu, rovněž dovršil 700 získaných bodů v dresu San Jose Sharks.

Třiačtyřicetiletý Kanaďan byl draftován roku 1997 Bostonem Bruins a to hned z prvního místa. Je trochu symbolické, že hned jako druhý přišel na řadu Patrick Marleau, kterého draftovalo právě San Jose, a jež je dnes již dlouhodobým spoluhráčem právě Thorntona. Kanadský center nastoupil do NHL už v roce 1997, ale v prvním ročníku hrál vesměs pouze na pomezí čtvrté formace a záložního týmu, což dosvědčuje pouhých 7 bodů v 55 zápasech. Ale už v dalších letech nabrala jeho kariéra strmý vzestup.

Během dalších čtyř let se postupně vypracoval mezi největší opory týmu a když pak odešel tehdejší kapitán Jason Allison do týmu LA Kings, měl ho v sezóně 2002-2003 nahradit právě Thornton, jemuž bylo v té době pouhých třiadvacet let. Přesto se „Jumbo“ doslova utrhl ze řetězu, když získal 101 bodů a skončil na třetím místě v produktivitě celé soutěže. Pouze pět bodů mu chybělo na pozdějšího vítěze Art Ross Trophy Petera Forsberga. Navíc oslavil s kanadskou reprezentací zlatou olympijskou medaili na turnaji v Salt Lake City.

To už však byla pro Thorntona labutí píseň v dresu Bruins. I přes stále výborné výkony v základní části se dostal pod spršku kritiky za předvedenou hru v play off 2004, kdy jako kapitán týmu v sedmi zápasové sérii prvního kola proti Montrealu nezískal ani bod. V roce 2005, který během výluky strávil „Jumbo“ v dresu švýcarského Davosu, se horečně diskutovalo o tom, jestli by s ním vedení Bostonu mělo podepsat nový kontrakt, jelikož ten dosavadní mu končil právě v létě 2005.

Ačkoliv se tak nakonec stalo a Thornton podepsal novou tříletou smlouvu, už v listopadu 2005 se stěhoval právě do San Jose, výměnou za hned trojici hráčů. V dresu Sharks kanadský útočník neuvěřitelně ožil a během 58 zápasů v novém působišti nasbíral 92 bodů. V závěrečných dnech základní části pak překonal i Jaromíra Jágra s celkovým ziskem 125 bodů, oslavil Art Ross Trophy pro nejproduktivnějšího hráče NHL, navíc získal i Hart Trophy pro nejužitečnějšího hráče základní části. Právě tuto trofej získal jako jediný hráč v historii hrající jeden rok v dresu dvou týmů. I přesto byl znovu kritizován za svoje výkony v play off. I tak se mu však v novém působišti vedlo výborně a nakonec byl v říjnu 2010 jmenován kapitánem San Jose.

Thornton letos načíná již svojí 17. sezónu v nejslavnější hokejové soutěži. Ačkoliv v předchozích 16 ročnících hned ve 14 případech okusil play off, vyjma dvou konferenčních finále (2010, 2011) na ten největší úspěch stále čeká. Jedinou týmovou trofejí, kterou zatím získal, tak zůstává President Trophy pro nejlepší tým základní části, kterou vyhrál s týmem Sharks v roce 2009.

„Jumbo“ i letos vede ofenzivní řady svého týmu a s 36 body si drží celkové 11. místo v tabulce kanadského bodování NHL. 700 bodů v dresu Sharks nasbíral za pouhých 627 zápasů a v historických tabulkách klubu je v produktivitě hned druhý za Patrickem Marleauem. S celkovým ziskem 1154 bodů je pak třetím nejúspěšnějším aktivním hokejistou NHL, hned po Teemu Selännem (1439) a Jaromíru Jágrovi (1717).

Druhým dnes zmíněným hráčem je Patrick Marleau, který ve čtvrtečním domácím zápase Sharks proti LA Kings oslavil 1200 zápasů v NHL. Tedy je pravda, že hosté mu svým vítězstvím toto jubileum trochu pošramotili, ačkoliv to byl právě Marleau, který jediným gólem domácích v závěru korigoval porážku 1:4. Přesto právě kanadský útočník již dnes patří k legendám svého klubu.

Jak jsme zmínili v úvodu, Marleau přišel v draftu 1997 na řadu hned jako druhý, po Joe Thorntonovi. Stejně jako on si i Marleau zahrál už v ročníku 1997-1998, kdy zaznamenal 32 bodů. Na rozdíl od „Jumba“ sice nikdy nepřekročil hranici 100 bodů v jednom ročníku, na druhou stranu byl úspěšnějším střelcem. V dresu Sharks překročil hned šestkrát hranici 30 branek, v ročníku 2009-2010 jich vsítil dokonce 44. Podobně jako Thornton byl i Marleau často kritizován za to, že se nedokáže patřičně vybičovat k nadstandartním výkonům během play off. I to je možná důvodem toho, že v posledních letech našlapané mužstvo Sharks stále nedokázalo proniknout do finále Stanley Cupu.

Přesto je kanadský útočník velkou ikonou svého týmu a překonávat jeho čísla bude pro jeho nástupce velmi obtížné. Jen pro názornost, Marleau odehrál 1200 zápasů v NHL a všechny v dresu Sharks. Druhým hráčem, který nasbíral nejvíce startů za tento tým byl obránce Mike Rathje, který přitom odehrál pouze 671 zápasů za organizaci San Jose. Marleau je tak logicky s 896 body nejproduktivnějším hráčem Sharks v historii klubu, stejně jako nejlepším střelcem (419 branek). Odehrál i nejvíce zápasů v play off (140) a nasbíral v nich nejvíce bodů (96).

Letos má na svém kontě 35 bodů, o jeden méně než Thornton, a s 16 brankami je nejlepším střelcem týmu. San Jose patří 5. místo v Západní konferenci a i letos se s týmem počítá jako s horkým favoritem minimálně na účast v play off. Joe Thornton a Patrick Marleau však budou muset vystoupit ze svých vlastních stínů, chtějí-li pomýšlet na metu nejvyšší.