Dallas Stars vstupovali do letošního ročníku s velkými očekáváními: tým posílený v brankovišti i defenzivě měl ostatní soupeře drtit především ofenzivou, v čele s hvězdami Jamiem Bennem, Tylerem Seguinem a Alexanderem Radulovem. Tito tři zmiňovaní útočníci patří mezi nejproduktivnější hráče a hlavní opory texaského klubu, ale za nimi se v tichosti hlásí o slovo český defenzivní centr Radek Faksa, přehlížený, avšak klíčový muž Stars.

Možná že se na něj trochu, a to i v českých kruzích, zapomnělo, nicméně z Radka Faksy se pomalu ale jistě stává nejlepší defenzivní centr Dallasu. Tato pozice měla patřit jeho krajanovi Martinu Hanzalovi, ovšem ten je častěji zraněný než na ledě, a tak otěže v play off často rozdílové třetí lajny mezitím přebral třiadvacetiletý rodák z Opavy. A zatím si vede nad očekávání dobře.

Pokud jste generálním manažerem klubu NHL a chcete postavit tým, který má mít co největší šanci zaútočit na Stanley Cup, jedním z klíčových postů, o jehož kvalitní obsazení se musíte postarat, je pozice centra třetí formace. Za Pittsburgh ji v posledních dvou taženích za Pohárem vykonával Nick Bonino, v Chicagu v roce 2015 Antoine Vermette, v LA o další rok dříve Jarret Stoll. Mít co nejvíce kvalitních centrů je obecně klíčové: přesně proto Predators přivedli v létě Bonina a na začátku listopadu Turrise, přesně proto do Ottawy přišel Matt Duchene.

Ptáte se, proč by měl být centr třetího útoku tak signifikantní, když jsou před ním v hierarchii další dva střední útočníci? Hlavní důvod je takový, že na pozicích prvních dvou centrů má většina soupeřů rovnocenné hráče, kteří se z ledu většinou vzájemně vymažou. Proto se často ve vyřazovacích bojích stává, že zápasy rozhodují třetí a čtvrté formace a právě zde přichází na řadu lídři třetích útoků, z nichž ten šikovnější může v kritické chvíli zařídit vítězný gól. Zmínit bychom měli i jeho defenzivní práci, ať už při hře 5 na 5 či v oslabení.

Pojďme ale zpátky k Faksovi. Ten zažil v posledních třech dnech dvě statisticky nadprůměrná utkání, když k výhrám Stars nad Chicagem (4:3 PP) a Vegas (3:0) přispěl pěti body (4+1), včetně hattricku v duelu proti Golden Knights. Se 14 body ve 29 duelech se tak řadí na pozici pátého nejproduktivnějšího hráče Stars a ofenzivně má našlápnuto ke své nejlepší sezóně v kariéře - pokud bude pokračovat ve sbírání bodů ve stejném bodu, zakončil by ročník se 46 body.

To už by sám o sobě byl poměrně obdivuhodný výkon, zejména když zjistíme, že v dosavadních 24 utkáních začínal Faksa celých 69.1 % střídání při vyrovnaném počtu hráčů na ledě ve vlastním obranném pásmu, což jasně značí, že ho trenér Ken Hitchcock využívá primárně k defenzivní práci. A v této černé práci si vede nadprůměrně.

Na pomoc si opět vezmeme statistiky, tentokrát ze serveru hockey-reference.com. V dosavadním průběhu sezóny bychom našli 46 centrů, kteří odehráli minimálně 15 utkání, z toho průměrně strávili na ledě při vyrovnaném počtu hráčů na ledě alespoň 10 minut za zápas a 55 % svých střídání začínali vhazováním v obranném pásmu. Pokud všechny tyto hráče seřadíme podle Corsi statistiky (držení puku), umístí se Faksa na skvělém šestém místě (52 %). Na předních příčkách se však umisťuje i v dalších kategoriích.

V úspěšnosti na vhazování (minimálně 100 vyhraných vhazování, 27 hráčů) je 11. nejlepší, ve statistice Fenwick (ukazateli, zda tým častěji puk při hráčově přítomnosti na ledě kontroluje, či nikoliv) při vyrovnaném počtu hráčů na ledě je ze 46 centrů pátý nejlepší (53.4 %) a zároveň má jeho tým při jeho přítomnosti na ledě lepší úspěšnost střelby (12.2 %, páté místo, celková úspěšnost: 8.83 %) i úspěšnost zákroků (92.5 %, 19. místo, celková úspěšnost: 90.93 %), než jaká je celková týmová úspěšnost střelby i zákroků při vyrovnaném počtu hráčů na ledě.

Sečteno podtrženo, Dallas hraje na ledě defenzivně lépe s Faksou než bez něj a teprve třiadvacetiletý se stává klíčovou součástí jednoho z lepších týmů Západní konference. Bude-li odchovanec Opavy pokračovat ve své hře i do budoucna, zařadí se společně vedle vycházejících defenzivních hvězd Mikaela Backlunda, Aleksandera Barkova a Seana Couturiera ke generaci, která bude za několik let bojovat o přední příčky při hlasování o Selke Trophy pro nejlepšího defenzivního útočníka.