Jak budou na Erika Colea vzpomínat hokejové učebnice? Jako na jednoho z hlavních strůjců úspěšného tažení Carolina Hurricanes za Stanleyovým pohárem roku 2006, který se v průběhu ročníku 2008-09 k Hurricanes vrátil, aby se s týmem podíval do finále konference.

V průběhu stoletých dějin Národní hokejové ligy se našlo mnoho hráčských dvojic, jenž se zdály být pro sebe jako stvořeny. Stali se jí například pro Edmonton duo Gretzky-Kurri, v Pittsburghu si porozuměli "Super" Mario Lemieux s Jaromírem Jágrem a například Vancouver táhla celé roky dvojčata Sedinova. Též Carolina má svou legendární spolupráci, spolupráci dvou Eriků. Sezoně 2005-06 vládli Hurricanes, kteří dali dohromady silný tým v čele s Ericem Staalem a Erikem Colem. Oběma útočníkům šlo střílení gólů jako na běžícím pásu a sbírali jeden bod za druhým. Poté však přišel osudný šedesátý zápas sezony s Pittsburghem. Obránce Tučňáků Brooks Orpik hitoval Colea, který měl díky tomuto zákroku zlomený krční obratel a byl mimo hru až do šestého utkání finále play off proti Edmontonu, aby si mohl po sedmizápasové bitvě potěžkat Stanley Cup.

Před sezonou 2008-09 oblékl Cole barvy finálového soka Edmonton Oilers, zde se mu však vůbec nedařilo, střelecky se trápil. Nakonec, po třiašedesáti duelech, přišel trejd domů, do Caroliny. To bylo požehnání pro oba. Jejich obnovená spolupráce opět probudila Erik(c)y z průměrných výkonů. Největší představení poté předvedli v zápasu proti New York Islanders, kdy se Staalovi podařilo vsítit hattrick a Cole si připsal čtyři asistence.

Rodák z města Oswego si kromě Caroliny a Edmontonu zahrál též za Montréal, Dallas a Detroit, stihl odehrál 892 zápasů, během nichž si připsal 532 bodů.