Zatímco Východní konference si od začátku sezóny udržuje značnou vyrovnanost a pořadí na postupových příčkách se neustále přelévá, na Západě byla ještě před nedávnem situace podstatně odlišná. Již od prvních týdnů soutěže se zde vyprofilovala devítka nejlepších týmů, které si mezi sebou přehazovaly černého Petra v podobě devátého místa a ostatní týmy tuto uzavřenou společnost příliš nenarušovaly.

V posledních dvou měsících se však situace přiostřila, jednak zlepšením v tabulce níže postavených týmů, jednak krizemi, kterými některé týmy s vedoucí devítky procházely. Zatímco Minnesota se s této šlamastiky zdá se zdárně vzpamatovala a svým pronásledovatelům znovu unikla, Phoenix a Vancouver daly ostatním týmům šanci, aby je bodově dohnaly a situaci kolem chvostu postupové osmičky ještě zdramatizovaly.

Canucks odehráli v lednu a únoru tohoto roku 21 utkání, zvítězili však pouze ve čtyřech z nich. Stejnou porci zápasů za tu dobu zvládli i hráči Coyotes, připsali si však pouze o tři výhry navíc. Vancouver má na svém kontě 66 bodů a patří mu zatím 9. pozice v Západní konferenci, Phoenix má na svém kontě o jeden bod méně a je o dvě místa v tabulce horší. Vzhledem k neblahým výsledkům těchto týmu v novém roce asi málokoho překvapí, že je bodově dorovnaly doposud marně bojující pronásledovatelé, mezi něž patří Dallas Stars, Winnipeg Jets a Nashville Predators. V případě Calgary a Edmontonu se přece jen zdá, že z jejich strany ostatním týmům už velké nebezpečí nehrozí.

Jets v lednu výrazně pomohla změna trenéra, když Claudea Noela nahradil Paul Maurice. Pod jeho vedením sehrál tým Winnipegu prozatím 15 utkání, ve kterých zaznamenal vynikající výsledky 11-3-1. Maurice přeřadil Dustina Byfugliena, který do té doby působil v první obrané dvojici a patřil k hráčům z největším počtem ztracených kotoučů v celé soutěži, do třetí útočné formace, a výraznější úlohu v obraně tak dostal americký mladík Zach Bogosian. Maurice přizpůsobil celý herní projev svého týmu kvalitní obranné hře v čele s brankářskou dvojicí Pavelec-Montoya, kteří do té doby hráli před možná nejděravější defenzívou ligy. Jets zbývá do konce základní části sehrát ještě 20 utkání, 12 z nich odehrají před vlastním publikem.

Dallas nezažil v posledních dvou měsících nějaký extrémní nárůst výkonnosti, ale tento tým si od začátku sezóny drží docela stabilní výsledky bez nějakých velkých výkyvů. Navíc ztráta Stars nebyla tak veliká jako v případě Jets a Predators, a tak stačilo předvádět v podstatě obdobné výkony po dobu celé sezóny a počkat si, až začnou týmy před nimi výkonnostně slábnout, což se zdá se v případě Vancouveru a Phoenixu také stalo. Stars mají před sebou ještě o dvě utkání více, než-li tým Wnnipegu a bude záležet především na tom, jak si povede dvojice tahounů Benn-Seguin, z jejichž výkony budou stoupat i padat akcie celého týmu.

Predators jsou na tom zatím nejhůře z této pětice týmů, na osmý Dallas ztrácejí čtyři body a mají odehraný o zápas navíc. Přesto však mají v kapse tajný trumf a tím není nikdo jiný než brankář Pekka Rinne, který se včera postavil ke svému prvnímu utkání od 22. října minulého roku, byť prozatím pouze v dresu záložního týmu Milwaukee Admirals. Jeho návrat do NHL zatím stanoven není, ale Predators by ho v tuto chvíli nutně potřebovali.

Do konce základní části zbývá přibližně 40 dnů a zdá se, že právě ona zmíněná pětice týmů se popere o poslední postupovou příčku v Západní konferenci. Všechny mužstva jsou seřazena v rozmezí pouhých čtyř bodů a čeká je ještě zhruba čtvrtina utkání z těch, které mají v letošním základní části na programu. Uvidíme, jak se to nakonec vyvine, už dneska si mohou svoji pozici vylepšit týmy Phoenixu a Vancouveru.