27. 04. 2011, 10:00 » Novinky - Autor: Martin Zíta

Trofej Billa Mastertona většinou nezdobí jména hvězdných hráčů, přesto se právě držitel, i nominovaní, těší možná největšímu respektu. Trofej se totiž uděluje hráči, který prokazuje hokeji oddanost i v těžkém období svého života, profesního i osobního. Z posledních let lze připomenout loňského držitele Josého Theodora, který i přes smrt svého syna, jemuž se staly osudné komplikace při porodu, zažil nejlepší sezonu od té z roku 2002. Nebo také příběhy Phila Kessela a Jasona Blakea, kteří soupeřili s rakovinou, respektive leukémií. Letos se nominace dočkali Ray Emery z Anaheimu, Ian Laperriere z Philadelphie a Daymond Langkow z Calgary.

Jedná se o šestou finálovou trojku, která byla oznámena. Předchozí nominace byly na Calder Trophy, GM roku, Lady Byng Trophy, Vezina Trophy a Norris Trophy.




IAN LAPERRIERE

Tento sedmatřicetiletý, montrealský rodák je známý hlavně svým nebojácným stylem hry a často až hazardováním při blokování střel. Ian Laperriere byl v loňském play-off několikrát zraněn v obličeji a poslední kapkou v tomto ohledu byla střela z hole Paula Martina, která ho trefila do obličeje a mírně řečeno mu jeho tvář značně poznamenala. Ian to odnesl mimo jiné otřesem mozku a ztrátou řádky zubů, což mu ovšem nezabránilo v návratu do sestavy a pomoci v dalších kolech play-off. To zřejmě netušil, že to bude mít vážnější důsledky. Později se projevilo poškození očního nervu a Laperriere letos nezasáhl ani do jednoho zápasu. Přesto se aktivně zapojoval do chodu celé organizace, pomáhal v philadelphských televizních přenosech, budování vztahů s místní komunitou nebo s podporou začínajících hokejistů.

DAYMOND LANGKOW

Během večeru 21. 3. 2010 v zápase s Minnesotou se nad hokejovou kariérou Daymonda Langkowa stahovaly mračna. Langkowa zasáhl puk z hole tehdejšího spoluhráče Iana Whitea, který ho trefil tak nešťastně, že mu zlomil obratel a ukončil sezonu. Daymond se tak na téměř rok musel obejít bez hokeje a ke konci letošní základní části dostal od lékařů konečně povolení k návratu, který se také 1. dubna uskutečnil. Do konce letošní sezony nastoupil ještě do čtyř zápasů, ve kterých trávil přibližně 15 minut na ledě, během kterých si připsal jednu asistenci a tři body v hodnocení +/-. Ani jeho návrat ale nepomohl Flames do play-off.

RAY EMERY

Snad už bývalý bouřlivák a gólman Ray Emery se v minulé sezoně ve velkém stylu vrátil do zámořské NHL, ovšem pak přišly zdravotní patálie. Nejdříve to byl zraněný břišní sval, následovaný avaskulární nekrózou kyčelního kloubu. Hlavně druhé zranění ho na dlouho vyřadilo ze hry, ovšem v loňském dubnu absolvoval úspěšnou operaci a už nic nestálo v cestě kontraktu s Anaheimem Ducks. Své šance se dočkal po zranění kolegy Jonase Hillera a v následujících devíti zápasech základní části vychytal sedm výher. Avšak ani jeho výkony v pěti posledních zápasech série prvního kola Stanley Cupu s Predators nepomohly k postupu do druhého kola.

Termíny dalších nominací naleznete ZDE.