V loňské sezóně patřili mezi žhavé favority na zisk Prezidentské trofeje, kterou se jim podařilo nakonec ukořistit. Letos jsou Jets jen stínem úspěšného celku, který byl hrozbou všech soupeřů. Kanadský celek zažívá pořádnou krizi, která jej dostala až na dno ligové tabulky. Co stojí za neúspěchem Winnipegu?

Přesně před rokem panovala ve Winnipegu vítězná atmosféra. Tým se opíral o výkony Connora Hellebuycka, který si za své výkony později vysloužil Hart Trophy. Americký brankář byl fantomem základní části. Ale nebylo to jenom o něm.

Životní ročník prožilo ofenzivní duo Kyle Connor - Mark Scheifele, členové elitní formace. Oba zmínění hráči si vylepšili své bodové maxima a v ofenzivě byli hlavními lídry. To vše podporoval šéf obrany Josh Morrissey, který pokračoval ve výborných sezónách, ve kterých se zařadil mezi nejlepší obránce soutěže.

Rok se s rokem sešel a vítězná nálada je pryč. Přes léto dorazil Jonathan Toews, centr do druhé formace, od kterého si Jets slibovali zkušenosti, ale i produktivitu z druhého sledu. Vymodlený příchod se zatím nevyplácí. Toews ve 39 zápasech zapsal 12 bodů, což by při nastoleném tempu dělalo 25 kanadských bodů na konci základní části.

To je od centra z top-six málo. Winnipeg navíc utrpěl odchodem Nikolaje Ehlerse další ránu, která neměla být na první pohled vidět. Zatímco trio Connor, Scheifele, Morrissey, které navíc doplňuje poslední člen elitního útoku Gabriel Vilardi, překonalo hranici 30 nasbíraných bodů, tak ve zbytku týmu to pořádně skřípe.

The Winnipeg Jets lose their 8th straight game.

That’s the longest losing streak since the team returned to Winnipeg in 2011.

— Connor Hrabchak (@ConnorHrabchak1) January 2, 2026

Za zmíněným kvartetem je švýcarský útočník Nino Niederreiter, který se dostal na pouhých 15 bodů. To Ehlers se v Carolině dokázal dostat do slušného tempa, i když měl mizerný start do nového angažmá.

Winnipeg je zároveň známým týmem, ve kterém mladíkům pšenka nekvete. V minulosti Jets ukázali, že neumí zařazovat talentované prospekty do sestavy, ať už to byl případ Rutgera McGroartyho nebo nucený odchod Pierra-Luc Duboise.

Kanadský celek je často řazen mezi kluby, které nejsou pro hráčské angažmá zrovna největší výhrou. I přes negativní vlastnosti se loni Jets ukázali ve skvělém světle, na které nedokázali navázat v play-off.

Winnipeg má největší věkový průměr v letošní sezóně, čemuž pomohl příchod Jonathana Toewse a bídná aktivita na hráčském trhu, kdy GM Kevin Cheveldayoff se snaží ze současného kádru vytřískat co nejvíce, jenže bez mladé krve to dnes nejde.

Liga se zrychluje a hlavně mládne, což je u celku z Manitoby přesný opak. Letošní tým poztrácel několik vlastností, které jej zdobily loňský rok. Ať už se jedná o kontrolu zápasu, když v posledním duelu s Torontem nejprve promrhali vedení 4:1 a následně nedokázali udržet skóre 5:4. Což byla již 11 porážka z posledních 12 duelů, a k tomu již 8 v řadě, což se stalo naposledy za dob Atlanty Thrashers.

Kritika se valí i na jedničku Hellebuycka, který sice proti Leafs nechytal, ale v letošním ročníku patří do průměru ligy. Celkově si drží negativní bilanci 9 výher a 13 porážek a ani v jednom statistickém porovnání (průměr gólů na zápas, % úspěšnost, čisté konta) není v elitní desítce. Jeho dvojka Eric Comrie pak patří mezi nejhorší ligové gólmany, co se týče statistik.

Winnipeg teď právem padnul na dno a mohl by v blížícím se konci přestupového období spíše prodávat. Zájem vzbuzuje především Jonathan Toews, jehož zkušenosti za hodnotu 2 milionů dolarů se budou hodit několika týmům do play-off.

Odrazí se Jets ke spanilé jízdě za postupem do play-off?