Jeden z nejlepších vzrůstem drobných hráčů v historii NHL už neokusí kluziště nejlepší hokejové lize světa při oficiálním zápase. Martin St. Louis, vítěz Hart Memorial Trophy z roku 2004 pro nejužitečnějšího hráče ligy a vítěz Stanley Cupu ze stejného roku, oznámil dnes po 16 sezónách ukončení své kariéry.

„Bylo mi požehnáno hrát v NHL po dobu 16 let a byla to úžasní jízda. Chtěl bych poděkovat organizacím Tampa Bay Lightning a New York Rangers a jejich vlastníkům za poskytnutí možnosti hrát sport, který miluji, po tolik let,“ uvedl St. Louis v prohlášení.

„Nikdy bych nemohl hrát tak dlouho a dosáhnout toho všeho, co mám, bez neochvějné lásky a podpory mé ženy Heather a mých třech synů, Ryana, Lucase a Masona a mých rodičů.“

St. Louis se pohyboval v IHL a AHL, kam přišel jako nedraftovaný hráč z univerzity ve Vermontu, než dostal šanci na debut v NHL v dresu Calgary v sezóně 1998/99. Tam se hvězdou nestal a Flames ho už nechtěli, takže podepsal smlouvu v Tampě Bay.

Během jeho 13 let v dresu Lightning se St. Louis stal jedním z nejlepších hráčů a ikonou v klubové historii Tampy. V roce 2004 také klub vedl k zatím jedinému Stanley Cupu v historii, když vyhrál s 94 body kanadské bodování a kromě Hart a Art Ross Trophy získal také Lester B. Pearson Trophy.

Přestože jeho odchod z Tampy Bay byl chaotický a způsobený tím, že generální manažer klubu Steve Yzerman, tenkrát ve stejné funkci v týmu Kanady pro ZOH 2014 v Soči St. Louise nenominoval do reprezentace, což St. Louis nesnesl, i když nakonec hrál, protože se zranil jeho spoluhráč Steven Stamkos, a vynutil si přestup do New York Rangers. V New Yorku sepsal novou epizodu a v play off, během kterého mu zemřela matka, pomohl Rangers do finále Stanley Cupu, kde však nestačil na Los Angeles.

Sedmkrát byl tento vzrůstem malý forvard jmenován do All-Star Game, čtyřikrát byl jmenován do druhého týmu All-Stars, jednou pak do prvního. Jeho 1033 kariérních bodů je 70. nejlepší výsledek v historii NHL. St. Louis působil kromě Tampy naposledy v dresu Rangers, kam byl loni na jaře vyměněn. Letos však narazil ve finále Východní konference právě na Tampu Bay.

„Měl jsem štěstí, že jsem mohl pracovat v celé své kariéře s neuvěřitelnými hráči a trenéry, u kterých jsem vděčný, že je můžu nazývat dobrými přáteli. Jsem také velmi vděčný všem fanouškům, kteří mě podporovali, moc to pro mě znamená. Věnoval jsem svůj život, abych byl nejlepším hráčem, kterým jsem mohl být, a nyní se chci věnovat mým třem synům,“ řekl.

„Těším se na tuto další kapitolu mého života a na čas, který budu mít se svoji rodinou.“