Reprezentační kariéra
I vzhledem k úspěchům v zámoří nemá Lidström tolik ocenění s reprezentačním výběrěm. V roce 1988 a 1991 reprezentoval na juniorském mistrovství světa a v roce 1990 na Kanadském poháru.

První a zároveň jedinou zlatou medaili na mistrovství světa získal se Švédskem v roce 1991 v sousedním Finsku. O tři roky později, v Itálii, získal bronzovou medaili. O dva roky později se představil na Světovém poháru (nástupce Kanadského poháru) a zaznamenal 3 body ve 4 zápasech. Debut na olympijských hrách si odbyl v roce 1998, kde však k naší radosti vyhrála Česká republika.

O čtyři roky později se představil na olympijských hrách znovu. Švédsko tehdy bylo vyřazeno ve čtvrtfinále Běloruskem, které vyhrálo v prodloužení díky neuvěřitelné hrubce Tommyho Sala. Na MS v Praze se Lidström představil jen ve dvou zápasech, ale i tak si na krk mohl pověsit stříbrnou medaili, čímž tak získal do sbírky poslední cenný kov z mistrovství světa. Toho léta se představil také na Světovém poháru, kde vstřelil jednu branku.

Třetí účast na olympijských hrách zaznamenal v Turíně v roce 2006, kde Švédi postoupili přes jejich kata z posledních OH, Bělorusy (čtvrtfinále). Ve finále olympijských her vstřelil Nicklas Lidström „zlatý“ gól a dočkal se nejcennějšího kovu na mezinárodní úrovni. Tato zlatá medaile ho zároveň dostala do Triple Gold Clubu, kde se hráči mohou chlubit vítězstvím ve Stanley Cupu, zlatou medailí z mistrovství světa a olympijských her zároveň. Na těchto OH byl také nominován do All-Star týmu.

Představil se také na olympiádě v roce 2010 ve Vancouveru, kde se stal kapitánem týmu. Poslední zápas na OH odehrál proti Slovensku, které tehdy Švédy z turnaje vyřadilo.