Vyrovnaný zápas vždy rozhodují maličkosti. Nejinak tomu bylo i při prvním souboji třetího Dallasu s druhým Coloradem. Z vítězství se nakonec radovali hráči Stars. Jaké, na první pohled, nenápadné aspekty rozhodly o jejich triumfu nad odhodlaným soupeřem? Pojďme si i s pomocí videa rozebrat jejich (téměř) bezchybnou hru.

Na začátek si ujasněme jednu věc. Rozdíl neudělala první řada ve složení Benn-Seguin-Radulov. Na první pohled se může tento argument zdát jako zcestný, jelikož se toto trio postaralo hned o tři z pět vstřelených gólů Stars. Do hry však v tomto případě vstupuje jeden aspekt, který tento názor jednoduše odůvodní. První řada Colorada. Trio Landeskog-MacKinnon-Rantanen hrála minimálně na stejné úrovni a postarala se také o tři branky. Elitní formace tudíž rozdíl nezajistily.

U první řady Avalanche přesto ještě chvilku zůstaneme. Trenér Dallasu Rick Bowness nasadil proti nejnebezpečnějším hráčům soupeře svou checking line, tedy Radka Faksu, Blakea Comeaua a Andrew Cogliana. Kdyby nebylo jich, mohli hvězdy celku z Denveru nastřílet ještě více branek. Jejich dnešní výkon by se mohl promítat mladým hráčům jako příklad ukázkové černé práce - vyvíjení tlaku v útočném pásmu, bojování o puk a unavování soupeřů tvrdou hrou. Taková hra nelahodí žádné hvězdě. Zvlášť, když se tak děje v prvním střídání zápasu, což můžeme vidět na první ukázce ze hry.



Útočné trio forčekingem výrazně pozdrželo rozehrávku Avs. Ti se dostali k puku a následně do útočného pásma až po 30 sekundách snažení, aby na brankáře vyslali pouze propagační střelu a mohli se znovu bránit tlaku Stars. "Jsou zodpovědní, je na ně spolehnutí a ví přesně, jaká je jejich role v týmu. Dáváme jim důvěru v mnoha situacích a oni nám jí splácí," chválil si na pozápasové tiskové konferenci jejich výkon Bowness.

Čtvrtá řada týmu z Texasu ale nebyla jediná, kdo znepříjemňoval tahounům soupeře život. MacKinnona a jeho letku natěsno bránil i obranný pár Jamie Oleksiak-Miro Heiskanen. První jmenovaný měl na starosti speciálně jedničku draftu 2013 a nedal jí ani kousek prostoru navíc, což můžeme vidět ve druhé ukázce, kde se k borcovi s číslem 29 na zádech okamžitě stahuje.



Heiskanenovi dnes chyběla pouze jedna věc. Chyba. Od návratu na led podává jednadvacetiletý Fin špičkové výkony na obou koncích kluziště. V sérii prvního kola proti Flames byl jasně nejlepším hráčem na ledě a dnes si nevedl o nic hůře, když si připsal již desátou asistenci v letošních bojích o Stanley Cup. Pokud si připíše ještě tři, překoná letitý týmový rekord Craiga Hartsburga z roku 1981 (tým tehdy ještě sídlil v Minnesotě jako North Stars), který v jednom play off nasbíral gólových přihrávek dvanáct. Heiskanen byl však v dnešním duelu platný především ve vlastním pásmu, když sám zablokoval tři střelecké pokusy soupeře. Jeden z nich, poměrně nenápadný, si můžete prohlédnout v níže přiložené ukázce, kdy zmařil Landeskogův pokus o snížení skóre.



Není náhoda, že právě on i Radek Faksa byli na ledě v poslední minutě, aby ubránili urputnou snahu fialovo-modrých o vyrovnání. Hráči v poli ale nemohou vše zblokovat a zabránit všem střelám a některé dobré šance musí krýt gólman. Anton Khudobin takové zákroky předváděl a celkově si připsal úspěšnost 90,32 %. Na dva z jeho kousků se můžete podívat v dalším videu.



Tři jazýčky na vahách, které rozhodly o vítězství Dallasu, jsme již odhalili. Dva nám zbývají. Tím prvním je disciplinovanost. Stars si jsou dobře vědomi nebezpečné přesilovky Avalanche, jejíž úspěšnost v prvním kole proti Arizoně vyšplhala až na neuvěřitelných 35 %. Nejlepší recept na ubránění oslabení? Nemít oslabení. A za to si zeleno-černí zaslouží jedničku (ne s hvězdičkou, protože jednu přesilovou hru Avs věnovali, ale v ní domácí tým pustili k jediné šanci a tu bez větších problému Khudobin zastavil).

Posledním faktorem, který musí mít každý potenciální šampion, byla vyrovnanost řad. Nezáleželo, jaká řada právě byla na ledě, trenér Bowness se mohl spolehnout na všechny: "U nás neexistuje žádná čtvrtá řada. Máme tady čtyři stejné lajny."

Příspěvky řad Seguina a Faksy jsme již probrali. Vidět byl i trojlístek Dickinson-Hintz-Perry, který se ve třetí třetině postaral o uklidňující gól na konečných 5:3, a uznání si za svůj výkon zaslouží i Denis Gurianov, který svým nasazením zamotal hlavu například Caleu Makarovi:



Dallas tedy vykročil pravou nohou a ujal se v sérii vedení. Pokud bude pokračovat ve stejných výkonech, bude mít Colorado plné ruce práce překonat zdánlivě bezchybný systém, který Rick Bowness svým svěřencům naordinoval. Ač favorité, může se dokonce stát, že si Avalanche budou brzy balit kufry a Stars se podívají do finále konference poprvé od roku 2008. Stále ale máme před sebou dlouhou sérii. A jak říká jedno staré rčení, kdo se směje neposled, ten se směje nejlíp.