Tréninkové kempy jsou u konce, a tak nastal čas, podívat se, kdo z „top ten“ mladíků draftovaných na posledním draftu uspěje a podívá se do NHL a kdo naopak ne a vrátí se mezi juniory. Poslední dobou už je celkem obvyklé, že se ti, na které v draftu dojde řada úplně nejdříve, nemusí do NHL úplně prosadit, zatímco ti, kteří přišli na řadu až kolem desátého místa, odehrají plnou sezonu. Příkladem budiž anaheimský obránce Cam Fowler nebo vítěz Calder Trophy z posledního ročníku – Jeff Skinner z Caroliny, kteří byli vybráni v roce 2010 později než Erik Gudbranson, Ryan Johansen nebo Nino Niederreiter. Jak to bude tento rok, se už brzy uvidí.

10. Jonas Brodin (Minnesota Wild)
Šikovný obránce ze švédského Karlstadu předčil očekávání a pozornost Minnesoty získal už na desátém místě. V minulé sezoně odehrál první plný rok mezi muži Färjestadu, týmu z jeho rodného města, a nyní ho čeká sezona další, ve které už má první asistenci v šesti zápasech. S Wild sice podepsal tříletou smlouvu už v polovině července, tento rok ale stoprocentně zůstane ve Švédsku.

9. Dougie Hamilton (Boston Bruins)
Dostat se hned do týmu vítěze Stanley Cupu je dost těžký úkol, dá se říct, že to vlastně zvládl Tyler Seguin, ale na rozdíl od beka Hamiltona byl také považován za kandidáta na jedničku v draftu. Každopádně urostlý univerzál z Toronta nezahálel a Bruins na kempu ukázal, že s ním mohou do budoucna počítat, ne však ještě v této sezoně, kdy se musí učit v dresu Niagara IceDogs v Ontario Hockey League, kde má v letošních třech zápasech už tři asistence.

8. Sean Couturier (Philadelphia Flyers)
Velký defenzivní centr je z Kanady, přestože se narodil ve Phoenixu, kde jeho otec Sylvain hrával hokej za Roadrunners v IHL. Před dvěma týdny podepsal s Flyers tříletou vstupní smlouvu a v systému se zařadil do nižších pater mezi centry. Stále ještě má šanci, ale vzhledem k tomu, že specialista na oslabení Blair Betts je pro Flyers velice důležitým hráčem, počítejte s tím, že Couturier možná začne sezonu v NHL, ale po pár zápasech nastoupí pouze za Drummondville Voltiguers v Quebec Major Junior Hockey League.

7. Mark Scheifele (Winnipeg Jets)
O talentovaném centrovi z Kitcheneru už byla nedávno řeč. Přestože bylo překvapením, že si ho někdo vybral tak vysoko, Scheifeleho zřejmě pohltila atmosféra ve Winnipegu a přivedla ho k osmi bodům v pěti přípravných zápasech. Jets mu tedy dali zaslouženou smlouvu a také velikou šanci. Mezi centry Jets se nachází kromě zaručeného Bryana Littla také Nik Antropov, jehož produktivita minulý rok klesla, Alexander Burmistrov, který může propadnout, jak to ve druhých sezonách občas bývá a Kyle Wellwood s Jimem Slaterem, kteří nemají právo si na místo v NHL zvykat. Hlavní kouč Claude Noel navíc prohlásil, že by ho opravdu překvapilo, kdyby neodehrál celou sezonu v NHL.

6. Mika Zibanejad (Ottawa Senators)
O Zibanejadovi se vědělo, že je připravený hrát NHL hned po draftu, ale že bude až tak dobrý, to snad nikdo nečekal. Švédský power forvard se asi do Djurgårdenu už nevrátí, jelikož se mluví o tom, že by mohl hrát v lajně s Danielem Alfredssonem. Nejen že by mu to přineslo hodně zkušeností, ale také dost bodů, které rozhodnou, jak úspěšná jeho první sezona v NHL bude.

5. Ryan Strome (New York Islanders)
Malý a šikovný centr z Mississaugy nedaleko Toronta zřejmě celou sezonu v NHL nestráví. Na konci srpna sice trénoval po boku Johna Tavarese a v přípravných zápasech naskakoval celkem často, Islanders s ním ale stále ještě nepodepsali smlouvu. Pokud se tak brzy nestane, bude se ještě před začátkem sezony stěhovat do OHL, kde bude hrát s Dougiem Hamiltonem za Niagaru.

4. Adam Larsson (New Jersey Devils)
Hodně očekávaný univerzální obránce ze švédského Skellefteå má hodně štěstí v neštěstí. Je to právě slabounká obrana Devils, která mu umožní hrát v NHL, jelikož konkurence doslova nebyla nezvládnutelná. GM Devils Lou Lamoriello ho vyzdvihl za hru, kterou se prezentoval v přípravných zápasech, když oznámil, že Larsson má své místo v týmu jasné. Společně s krajanem Henrikem Tallinderem by měl dokoncé vézt přesilovku Devils.

3. Jonathan Huberdeau (Florida Panthers)
Bývá už zvykem, že do týmu Floridy, ačkoli se to zdá dost nelogické, se ihned z draftu nikdo neprobojuje. Výjimkou není ani univerzální levý křídelník z Québecu, kterému zřejmě ani špatná angličtina nepomohla k zůstání na slunném jihu. Přestože mu zranění Mika Santorelliho dalo dost velkou příležitost, Huberdeau bude i tento rok hrát za Saint John Sea Dogs, se kterými získal nejvyšší juniorskou klubovou trofej světa, Memorial Cup.

2. Gabriel Landeskog (Colorado Avalanche)
Bylo nad slunce jasné, že tenhle švédský silový útočník, jehož hra je založená především na zralosti a vyspělosti, se do NHL ihned dostane. Trochu připomíná Jaroma Iginlu a na rozdíl od Ryana Nugenta-Hopkinse představuje záruku na okamžitý úspěch. V posledních dnech byl v lajně s Paulem Stastným a Davidem Jonesem a realita je taková, že pokud se Peter Mueller bude z otřesu mozku zotavovat trochu pomaleji, jak to často bývá, je dokonce nejlepším levým křídlem v kádru Lavin.

1. Ryan Nugent-Hopkins (Edmonton Oilers)
Konečně jsme se dopracovali k velké neznámé, jelikož teprve v prvních devíti zápasech ligy se ukáže, jak dlouho bude první pobyt útočníka, jehož jméno je často zkracováno na RNH, v NHL trvat. Mladý centr s excelentním smyslem pro hokej bude dost možná hrát v první lajně Olejářů a křídla mu budou dělat mladičký Taylor Hall a český hračička Aleš Hemský. Jedinou vadou je asi doslova velký nedostatek tvrdosti, který v této lajně panuje.