Crosby, McDavid, Bedard. Tři ústřední postavy uplynulých juniorských let, co se týče kanadského výběru. Crosby řádil už odmala, v 16 letech si v QMJHL doslova „jel vlastní ligu“. V dresu Rimouski nasbíral za 59 zápasů neskutečných 135 kanadských bodů. V roce 2005 vstoupil do NHL jako jasná jednička, což potvrdil hned v debutové sezóně. V 81 duelech si připsal 101 kanadských bodů, to mu vyneslo 6. místo v historické tabulce kanadského bodování nováčků. Za tři roky, už jako kapitán, zvedal s Tučňáky Stanley Cup nad hlavu, poprvé od doby Maria Lemieuxe a Jaromíra Jágra. Je jasné, že Crosby bude mít vyvěšený dres pod stropem PPG Paints Areny, a také navždy zůstane jedním z nejlepších hráčů všech dob.

Právě McDavid má být tím, kdo nahradí Crosbyho v pozici nejsledovanějšího kanadského hráče. Jediné, co mu stále chybí je Stanley Cup. Do té doby, než zvedne nejslavnější hokejovou trofej světa nad hlavu, bude mít nevýhodnou pozici v GOAT debatách.

Další zázrak, co nese jméno Connor. Tentokráte se bavíme o Connoru Bedardovi. Rodák z Vancouveru se stal obletovaným už při vstupu do CHL. Stal se totiž 7. hráčem, který dostal speciální povolení pro vstup do soutěže, kvůli svému věku. Ekblad, Tavares, nebo zmiňovaný McDavid, to jsou hráči, kterým se takové pocty dostalo před ním. Ve své první plnohodnotné sezóně nasbíral přesně 100 kanadských bodů. Dnes, jakožto kapitán Reginy Pats je na stejné bodové produkci, jen mu na to stačilo pouhých 40 zápasů, což je o dvaadvacet méně než loni. Bedard si navíc podmanil všechny hokejové znalce, experty či fanoušky na juniorském mistrovství světa, kde Kanadu dotáhnul ke zlatu, když ve finále porazili český výběr. Všichni ví, že Bedard bude jedničkou, jen se čeká, kdo zvítězí v Draft Lottery.

Novým kanadským talentem je…?

Teď se dostáváme ke jménu, které má vzít veškerou hokejovou pozornost na sebe. Tím mladíkem je Michael Misa. V jeho patnácti letech si jej zvolilo Saginaw Spirit z OHL. A stejně jako Bedard, McDavid a Crosby i on dostal exceptional status, prostě řečeno – výjimku. Misa nedávno oslavil šestnácté narozeniny, v OHL nastřádal ve čtyřiceti duelech rovných 50 bodů. Na World Hockey Challenge, což je neoficiální mistrovství světa kategorie u17, se představil v týmu Canada Red. V sedmi zápasech zapsal tři góly a stejný počet asistencí. S týmem došel do finále, kde nestačili na výběr USA. V týmu se potkal i s Tijem Iginlou, ano, synem legendy Calgary, Jarome Iginlou.

A co dělá Misu tak speciálním? Experti se shodují, že to je jeho hokejové IQ. V zámoří v něm vidí podobnost s Mitchem Marnerem. Obdivují i jeho sílu na puku a samozřejmě i rychlost, což by mělo být v jeho věku povinností. V klubu si jej nemohou vynachválit i pro jeho osobnost. Nepůsobí pro média a fanoušky tolik zakřiknutě, jako třeba Bedard. Když jej v Saginaw osloví, zda-li by jim nepomohl natočit nějaký propagační materiál, tak Misa s radostí souhlasí. Cení si, že to nedělá jen jako povinnost, ale jde v něm vidět i radost, což platí i ve vztahu s fanoušky. Právě jeho vyspělost je vyzdvihována, velmi se oceňuje výchova ze strany rodičů, na ledě se soustředí jen na hokej, což v porovnání s Crosbym nebo Bedardem je příjemná změna.

Crosby i Bedard jsou obdivováni za svůj hokejový um, ale oba umí ukázat i svojí temnou stránku, nějaké to píchnutí, seknutí mimo hru nebo trashtalk. Misa na ledě působí sebevědomě, ale v soukromí jej označují za velmi pokorného kluka, co si plní školní povinnosti a dodržuje pečlivě individuální plán, zadaný klubem. Zatímco Bedard je označovaný jako střelec, tak Misa je vnímán jako čistokrevný playmaker. I přesto vede střeleckou tabulku ve svém klubu.

I když ještě neznáme finální podobu letošního draftu, tak už teď se dá spekulovat o jedničce v roce 2025. Ten rok by draftem mohli projít Adam Benák z Plzně, nebo trio Slováků – Pobežal, Chovan a syn Branka Radivojeviče, Luka. Michael Misa by se o jedničku měl rvát s americkým centrem, Jamesem Hagensem. Uvidíme, jestli se Misa připojí do klubu generačních centrů z kanadského hokeje…