Florida Panthers (1999-2002)

V sezóně 1998-99 se Buremu dařilo, ale jen do té doby, než byl vyměněn 17. ledna 1999 do týmu Floridy Panthers. Společně s Burem se stěhovali i Bret Hedican, Brad Ference a vancouverské právo ve třetím kole draftu 2000 (Robert Fried). Opačným směrem putovali Ed Jovanovski, Dave Gagner, Mike Brown, Kevin Weekes a právo výběru v prvním kole draftu 2000 (Nathan Smith). Rozhovory mezi generálními manažery Burkem a Bryanem Murraym začali již na konci prosince, kdy se setkali na juniorském světovém šampionátu 1999 ve Winnipegu. Když byla výměna ukončena, Bure následně v rozhovoru pro Toronto Sun a The Province řekl, že se díky tomu od managementu Canucks naprosto odcizil a bylo to poprvé od jeho příjezdu do Severní Ameriky.

20. ledna 1999 odehrál první zápas za Panthers, když se postavil new yorskému týmu, Islanders. Hrál v ruské lajně s Viktorem Kozlovem a Olegem Kvashou. Pomohl Floridě k výhře 5:1 dvěma góly. V první šesti zápasech za Pantery si Bure připsal osm gólů a přidal další tři asistence, celkem tedy 11 kanadských bodů. Necelý měsíc od debutu za Floridu si poranil pravé koleno (5. února v zápase proti Pittsburghu Penguins). I přes zranění, o tři dny později oznámilo vedení Panthers, že Bure podepsal s týmem pětiletou smlouvu na částku $47,5 miliónu s opcí na šestý rok za $10,5 miliónu. Jednalo se o nejlukrativnější smlouvu v historii klubu.

Následně vynechal tři týdny, aby se vrátil na pět zápasů a už do konce sezóny nezasáhnul do hry. Na vině bylo zranění kolene z 3. března po srážce s obráncem Adamem Footem z Colorada. Po artroskopické operaci vše nebylo takové, jaké by mělo být, a proto musel podstoupit další rekonstrukční operaci (29. března). V sezóně se objevil pouze v 11 zápasech, ale dokázal vstřelit 13 gólů a tři asistence, tedy celkem 16 kanadských bodů.
V sezóně 1999-2000 nastřílel Bure 54 branek a společně s bratrem Valeri Burem, který se trefil do černého 35krát, překonali rekord bratrů Bobby a Dennise Hullových. Bratři Pavel a Valeri Bure dokázali v sezóně 1999-2000 nastřílet dohromady 89 gólů.

Ve své první sezóně jako Panter, 1999-2000, zvítězil v počtu nastřílených branek a získal tak první ze dvou po sobě jdoucích vítězství Rocket Richard Trophy, když si připsal 58 vstřelených gólů. Stalo se tak podruhé, co Bure vedl ligu v počtu nastřílených branek, ale poprvé, co získal Rocket Richard Trophy. Společně se 36 asistencemi měl 94 kanadských bodů, které však nestačili na vítězství v Art Ross Trophy, kterou vyhrál Jaromír Jágr s 96 body. Jeho 58 gólů a 94 bodů znamenaly vytvoření klubového rekordu. Bure pomohl svému týmu ve Východní konferenci k pátému místu po základní části a poprvé se tak tým ve třech letech podíval do play off. Bohužel v prvním kole byl "zničen" budoucími šampióny z New Jersey Devils. Pro Bureho to byla poslední zápasy, kdy se objevil v NHL play off. Na konci sezóny byl na seznamu nominovaných pro Hart Memorial Trophy jako nejcennější hráč ligy. Skončil na třetím místě s 11 nominacemi prvního místa za Jágrem (18 nominací s prvním místem) a celkovým vítězem Chrisem Prongerem (25 nominací s prvním místem). Poprvé byl jmenován do druhého tým NHL All-Star, když skončil v hlasování na druhém místě mezi pravými křídly za Jágrem (také omylem dostal hlas pro levé křídlo). Bure skončil v této sezóně na čtvrtém místě při hlasování o Lady Byng Trophy jako nejsportovnější hráč ligy.

5. listopadu 1999 se vrátil na "místo činu", do Vancouveru, kde měl nastoupit proti místním Kosatkám. V sestavě však chyběl pro zlomený prst, když toto zranění utrpěl v zápase proti Edmontonu Oilers. Zranění přišlo poté, co vynechal pět zápasů díky zraněným tříslům, které mu nedovolily nastoupit proti Canucks v domácím utkání. Během sezóny byl jmenován do NHL All-Star Game, konané v roce 2000 v Torontu, kde zaznamenal jednu asistenci a připsal si 11. hattrick v historii zápasů All-Star. Na jeho dva góly přihrával jeho bratr Valeri, který hrál ve stejné lajně s Burem a spoluhráčem z Panthers, Viktorem Kozlovem. Tým Světa vyhrál nad týmem Severní Ameriky v poměru 9:4. Bure byl jmenován MVP hráčem All-Star Game.

Bure zopakoval své vítězství jako nejlepší střelec ligy hned v další sezóně 2000-01, když vstřelil 59 gólů a překonal hranici 50 branek popáté a naposled ve své kariéře. Tím také stanovil klubový rekord v počtu nastřílených gólů v jedné sezóně. Bohužel Bureho nikdo další z týmu ani vzdáleně nenapodobil a tak se Panthers do play off nepodívali, když tým skončil na 12. místě Východní konference. Bure stanovil rekord ligy, když sám nastřílel 29,5% všech vstřelených gólů Floridy Panthers v sezóně 2000-01. Stejně jako rok předtím, byl jmenován do druhého týmu NHL All-Star a to na pozici pravého křídla, opět za Jágrem.

Sezóna 2001-02 probíhala ve znamení spojení, kdy Panthers získali z Calgary Flames bratra Bureho, Valeriho. Bratři si tak mohli zahrát v jednom týmu. Bure měl s managementem Floridy dobré vztahy, jelikož s ním začali probírat posilování mužstva a měl určité slovo i v příchodu svého bratra. Poté, co odstartovala sezóna, byl v listopadu a prosinci na sedm zápasů mimo hru a to díky otřesu mozku, který utrpěl 19. listopadu 2001 v zápase s Torontem Maple Leafs, když ho na plexisklo narazil Darcy Tucker. Několik dní poté, co se 16. prosince 2001 vrátil do sestavy, dosáhl Bure hranice 700 bodů, kdy při výhře 3:1 nad New Yorkem Islanders zaznamenal dvě asistence a gól do prázdné branky. Během této sezóny odehrál za Panthers 56 zápasů, ve kterých si připsal 49 bodů. Potřetí za sebou vyhrál kanadské bodování klubu.