Pomalu se blížíme ke konci základní části letošní sezony a začínáme si uvědomovat, že byla opravdu hodně zkrácená. S tím přicházejí i poslední bitkařská okénka ročníku, protože všechny pěstní souboje z play off budou shrnuty až po vyřazovacích bojích. Normálně by se touhle dobou publikovalo právě poslední okénko základní části, nás ale čekají ještě dvě. To poslední pak vyjde až v neděli, jelikož poslední zápasy se hrají v noci ze soboty 27. na 28. dubna. Pak nás čeká již zmiňované play off a potom draft, ze kterého si shrneme ty nejlepší bijce. V červenci vyhlásíme nejlepší bitkaře roku a tím pro nás sezona skončí. Ještě nás ale čeká mnoho zajímavého.
Na závěr bych chtěl jít trochu mimo mísu a připomenout dvě důležitá mistrovství, která nás čekají v následujících dnech a portál se jimi nejspíše příliš zabývat nebude. Tak tedy jen zmiňme americké univerzitní mistrovství zvané Frozen Four. V jeho finále se v Pittsburghu setkají Buldoci z Yale University, kteří jsou na finálovém turnaji poprvé po 61 letech, s Rysy z Quinnipiac University, která tam je vůbec poprvé. Příští týden navíc začíná MS do 18 let, a to v ruském Soči. Češi tam pojedou se zajímavou výpravou, jejímž vůdcem by měl být Jakub Vrána z Linköpingu.
Teď už k bitkám.
3. Douglas Murray (Pittsburgh Penguins) – B. J. Crombeen (Tampa Bay Lightning) Jedna věc je vézt statistiku počtu bitek v sezoně, druhá věc je být nejlepším bitkařem ligy. Crombeen bere svou práci na západním pobřeží Floridy vážně a bije se hodně často, ale ze třinácti soubojů vyhrál jenom tři. Daleko lépe by se nejspíš prezentoval Pierre-Cedric Labrie, ale vedení Blesků dělá celkem dost nesmyslných věcí, takže se není čemu divit. Na druhé straně Ray Shero může být zván géniem, ale bez Sidneyho Crosbyho nejspíš Stanley Cup nevyhraje. Každopádně Douglas Murray je vskutku povedený zadák a jeden z důvodů, proč by mohl Tučňáky opustit třeba Deryk Engelland. S Crombeenem si celkem lehce poradil. A to jsem málem zapomněl, že si forvard Tampy nechal na hlavě helmu na rozdíl od svého soupeře. Nevídané!
Vítěz podle hockeyfights.com: Douglas Murray (64 %).
BITKAŘSKÁ KNIHA: TOUGH GUY (My Life on the Edge) – Bob Probert Krátce před svou smrtí se dal Probert dohromady s kanadskou spisovatelkou Kirstie McLellan Day, aby spolu stvořili parádní biografii dost možná nejlepšího bitkaře v historii ligy. Provede vás jeho dětstvím i dospíváním, prvními kroky k hokejové slávě a různými trablemi, do kterých se za svých dob v NHL dostával. Často měl co do činění s policií, jeho Red Wings ho posílali na různé rehabilitace pro alkoholiky. Probie ale vždycky měl způsob, jak se všemu zlému vyhnout a žil si podle svých pravidel. Sám píše, že si život užil. Zemřel ve věku 45 let před dvěma lety, krátce před vydáním svého životopisu. Po sobě zanechal celkem početnou rodinku žijící na kanadské straně řeky Detroit, kde sám strávil prakticky celý svůj život. Škoda, že kniha není k dispozici v češtině...
Vítěz podle hockeyfights.com: Bob Probert (100 %).
2. Brian McGrattan (Calgary Flames) – Tom Sestito (Vancouver Canucks) Už zase? Opravdu? Na Sestitovi je dobré, že touží po pomstě. Hledá špatně. McGrattan se prostě nenechá zmlátit hráčem, který byl loni suverénně nejhorším bitkařem společně s Dalem Weisem. Také je na Sestitovi dobré, že se odváží vůbec se porvat s tak skvělým bitkařem, jakým je McGrattan. V NHL vyhrál pět bitek za poslední dva roky, ani jednou to však nebylo proti bitkařovi, ale proti normálnímu, většinou fyzičtějšímu hráči.
Vítězové podle hockeyfights.com: Brian McGrattan (95 %).
TENKRÁT NA ZÁPADĚ: Tony Twist (Quebec Nordiques) – Darin Kimble (Boston Bruins) – 8. dubna 1993 Hezky zpátky do minulosti pojďme. Už je tomu dvacet let, co se takhle parádně s Darinem Kimblem, jehož jméno letos v bitkařském okénku již zaznělo, daleko známější bijec Tony Twist. Tehdy čtyřiadvacetiletý rodák z města Prince George na severu Britské Kolumbie byl ve svém čtvrtém roce v NHL. Reprezentoval Quebec a svou kariéru později ukončil v barvách Blues. Celkem dosáhl na 1 121 trestných minut ve 445 zápasech. K tomu přidal 28 kanadských bodů. Dosáhl toho mnoho, je po něm i pojmenován mafiánský hrdina komiksu, navíc sepsal úvodní slovo k oblíbené knize Bitkařský kodex. Nyní je expertem ve studiu televize FSN Midwest po zápasech St. Louis Blues.
Vítěz podle hockeyfights.com: Tony Twist (75 %).
1. Antoine Roussel (Dallas Stars) – Rich Clune (Nashville Predators) Zřejmě jediná bitka, která za to v tomhle týdnu opravdu stojí. Bohužel trvá asi deset vteřin, což je celkem na nic, ale je to zajímavých deset vteřin, navíc se vskutku zábavným komentářem nebo čímsi od spolukomentátora na dallaské stanici. Každá bitka ho takhle dostane do varu. Clune není úplně špatný bitkař, ale bůhví co se v Nashvillu stalo, že McGrattan odešel. Roussel je Francouz a je celkem překvapivé, že shodil rukavice s tak dobrým bijcem. Dallas v něm má perfektní náhradu za Steva Otta.
Vítěz podle hockeyfights.com: Rich Clune (63 %).
Top bitkař: DOUGLAS MURRAY (PITTSBURGH PENGUINS) Pozice: obránce Věk: 33 let Místo narození: Bromma, Švédsko Výška: 191 cm Váha: 111 kg Bitky v NHL: 27 v základní části, 5 v přípravných zápasech, 2 v play-off Bitky v AHL: 9 v základní části, 1 v play-off
Není se čemu divit, že se celkem dost hráčů v NHL obrovitého beka Murrayho bojí. Je totiž obrovitý a poradí si s většinou vyzyvatelů. Navíc umí hrát hokej, bitky jsou jenom taková bokovka. Litujeme fanoušky San Jose Sharks, že přišli o tak skvělého hokejistu.
