Philadelphia Flyers přijdou nadobro o jednoho ze svých nejtvrdších hokejistů. Přestože se už delší dobu ví, že by byl pro Iana Laperriera návrat na led neuvěřitelně obtížným, oficiálně oznámil quebecký veterán ukončení své kariéry až nyní. Jednalo se o tvrdého bojovníka, který byl proslulý svým stylem hry, jimž se dokázal dostat pod kůži i těm psychicky nejsilnějším soupeřům. Kromě toho se ale jednalo o obětavého spoluhráče, jehož každý tým rád viděl na své straně. Ale právě obětavost tohoto pracovitého veterána stála kariéru, když před dvěma lety zblokoval při zápase play off mezi Flyers a New Jersey Devils střelu Paula Martina obličejem (tento zákrok můžete zhlédnout ve videu níže).
Od té doby se Laperriere nejprve léčil, pak se stal americkým občanem a přestože v únoru 2011 dal najevo, že pravděpodobně v kariéře nebude moci pokračovat, zůstal s Flyers, a to kvůli dvěma věcem. Za prvé pomáhal týmu s tréninkem mladších hráčů a za druhé tím pomohl týmu ušetřit místo pod platovým stropem. Když totiž hráč zůstane na listině dlouhodobě zraněných hráčů po zbytek svého kontraktu, jeho plat se pod strop nepočítá, zatímco kdyby kariéru ukončil, Letci by mohli svým hokejistům vyplatit o 1,2 milionu amerických dolarů méně.
Laperriere byl nepříliš urostlým pravým křídelníkem, který pochází z Montréalu, metropole frankofonní Kanady. Při svém juniorském angažmá ve Drummondville jej draftovali St. Louis Blues, jejichž systém okusil už o dva roky později v barvách farmy Peoria Rivermen. U Blues se ale neprosadil, a tak putoval přes Rangers do Los Angeles, kde našel domov na osm let. Po stávce byl asistentem kapitána Avalanche, než jako volný hráč podepsal smlouvu s Philadelphií.
V NHL odehrál Laperriere 14 plných sezón, ve kterých jen jednou nedosáhl na sto trestných minut a celkově jich posbíral 1 949 v 1 082 utkáních. Bodově však nijak nevynikal, jelikož jeho 121 branek a 215 asistencí dávají jen 336 bodů, což je však i tak pěkné číslo. Zatímco jako junior se stal nejlepším nahrávačem Quebec Major Junior Hockey League, v NHL na své první prvenství čekal do roku 2011, kdy byl oceněn za svou vytrvalost Bill Masterton Memorial Trophy. Nyní by nejspíše rád zůstal u organizace Flyers. Na závěr pár slov od končícího válečníka:
„Poslední rok jsem se nezlepšil, ale naštěstí můžu žít normální život,“ vysvětluje Laperriere. „Ničeho nelituji a jsem rád za svých 16 let v lize a za možnost pokaždé hrát za nádherná města. Abych řekl pravdu, nikdy jsem se nepovažoval za hráče, který by mohl vydržet na takové úrovni až do šestatřiceti let.“
